Koronavirus a náhrada škody: Na co mám nárok?

Zavřeli jste kvůli epidemii podnik a museli nechat zaměstnance doma? O jakou náhradu škody můžete stát požádat, za jakých podmínek a do kdy? Na to si posvítíme v dnešním článku. 

Jak je to s náhradou škody za uzavření provozů?

Podle krizového zákona, kterým se vláda řídila v počátečním období epidemie do 24. března 2020 (k situaci po 24. březnu se vyjádříme níže) platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. 

Krizovými opatřeními jsou mimo jiné právě zákazy přítomnosti veřejnosti na určitých místech nebo zákazy prodeje. Stát proto může odpovídat za škodu včetně ušlého zisku, pokud jejich přímou příčinou byla krizová opatření. 

Soudní praxe se však v minulosti s touto právní úpravou zabývala výjimečně (například úspěšný byl nárok na náhradu škody – nákladů na převoz techniky podnikatele použité k odstraňování následků povodně). S ohledem na možný rozsah škod a náhrad lze očekávat spíše zdrženlivý přístup. Aspoň taková je naše zkušenost z řady soudních sporů o náhradu škody, které jsme vedli a vedeme ve Frank Bold Advokáti. 

Co je ušlý zisk a jak ho vypočítat?

V případě uzavřené restaurace představuje ušlý zisk například tržby, které by majitel získal, kdyby mu stát provoz nezavřel. Vypočítat tuto částku však není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nestačí totiž porovnávat s předešlým obdobím (například kolik jsme svým podnikáním vydělali loni v březnu). 

Ušlým ziskem je částka, kterou by si podnikatel vydělal s ohledem na aktuální situaci (omezení nebo úplný zákaz vycházení). Představme si zjednodušeně otevřenou restauraci, kam lidé nechodí, protože jsou doma. Spousta restaurací navíc ve výdělečné činnosti pokračuje i po uzavření provozu – nabízí například rozvoz jídla – čímž se její ušlý zisk snižuje. 

Jakýkoliv ušlý zisk (škodu) si řádně zdokumentujte, a to např. pomocí evidence tržeb a zisku za předchozí období, vzniklých nákladů na řešení stávající situace, stornovaných objednávek, předčasně ukončených smluv včetně související komunikace, apod. 

Jak mám svůj nárok na náhradu škody uplatnit? 

Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů je podle zákona nutné uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvíte, nejdéle do 5 let od vzniku škody. 

Z opatrnosti doporučujeme uplatnit škodu do 6 měsíců ode dne, kdy byla omezení zavedena. Příslušným orgánem je orgán, který vydal nařízení, v jehož důsledku škoda vznikla. Tématu se blíže věnujeme v naší poradně.

Poskytne mi stát příspěvek na mzdy pro zaměstnance? 

Z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. 3. 2020 vyplývá, že zaměstnavateli by měl být poskytnut příspěvek na vyplacené mzdy v případě nařízení karantény zaměstnancům nebo v případě nařízení uzavření provozu. Podrobné informace k čerpání podpory včetně žádosti o čerpání podpory mají být zveřejněny v průběhu příštího týdne.

Otázkám zaměstnavatelů se věnujeme v konkrétní sekci naší právní poradny. Rozebíráme tam například pracovní vztahy v době krize nebo jestli má zaměstnanec v karanténě nárok na vyplacení mzdy. 

Jak je to s obdobím po 24. březnu?

K prodloužení krizových opatření po 24. březnu 2020 došlo opatřením Ministerstva zdravotnictví místo nařízení vlády. Tato skutečnost může uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu problematizovat. 

U odborné veřejnosti převažuje názor, že pro odpovědnost státu za škodu vzniklou opatřeními účinnými po 24. březnu by bylo zapotřebí, aby dané opatření bylo protizákonné. Pokud omezení odpovědnosti státu bylo skutečným cílem postupu vlády, lze uvažovat o tom, že ústavně konformním výkladem bude možné nadále odpovědnost státu podle krizového zákona dovodit. Jasné odpovědi v tomto ohledu však bude moci podat teprve soudní praxe.

Nejste si jistí, na co máte nárok a potřebujete právní radu? Náš zkušený tým právníků je vám plně k dispozici. Obraťte se na nás na info@fbadvokati.cz

Sdílejte