Lex covid: čeho se týká a co je jeho cílem?

Výjimečná situace, která v České republice nastala vlivem pandemie a následně přijatých opatření vyvolala řadu otázek, které dosavadní legislativa neumí zodpovědět. Vznikl proto takzvaný lex covid. Tento zákon se týká některých opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu. Za cíl si klade pomoc osobám účastnícím se soudních řízení s možností prominutí zmeškání soudních lhůt, ochranu podnikatelů před insolvencí a pomoci právnickým osobám, jako jsou např. obchodní společnosti či družstva.

Účinnost lex covid nastane okamžikem jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Jeho platnost se dotýká zejména:

  • promíjení lhůt v civilním, správním či trestním řízení,
  • praktického fungování obchodních korporací za epidemie,
  • opatření v rámci insolvenčních řízení,
  • opatření v rámci exekučního řízení.

Ochrana při zmeškání lhůt v soudních řízeních v důsledku epidemie

Účastníci soudních řízení mohou požádat o prominutí zmeškání lhůt v důsledku mimořádných opatření při epidemii, které jim znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon. Tím je například podání žaloby. 

Lhůty ale nejsou zmraženy plošně. Je nutná aktivita účastníků řízení, kteří spolu se zmeškaným úkonem zašlou také žádost o prominutí zmeškání, kde vysvětlí důvody zmeškání v důsledku mimořádných opatření při epidemii. Je přitom nutné dodržet lhůtu podle druhu řízení od 3 do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádných opatření při epidemii.

Na prominutí zmeškání lhůty není právní nárok a soudy budou proto posuzovat jednotlivé žádosti individuálně. Bude důležité, zda byla konkrétní osoba omezena v důsledku mimořádných opatření při epidemii do takové míry, že skutečně nemohla úkon učinit včas. Doporučujeme opatrnost a také abyste případný zmeškaný úkon učinili co nejdříve (např. elektronicky nebo poštou). 

Činnost obchodních korporací po dobu epidemie

Orgány právnických osob mohou fungovat i bez fyzické přítomnosti společníků či akcionářů, přestože tento postup nebyl upraven v jejich zakladatelském právní jednání. Valné hromady se tak mohou konat i na dálku, přestože to stanovy či společenské smlouvy vysloveně neupravují. Praktické je to zejména u urgentních záležitostí, když za trvání mimořádných opatření bude možné využít prostředků dálkové komunikace (internet, korespondenční rozhodování per rollam apod.).

Členům voleného orgánu právnické osoby (například jednatelé s.r.o.), kterým uplyne funkční období za trvání mimořádného opatření, se prodlužuje funkční období o další 3 měsíce po skončení mimořádných opatření. Pokud s tímto automatickým prodloužením funkčního období člen voleného orgánu nesouhlasí, je třeba aby svůj nesouhlas doručil právnické osobě ještě před uplynutím funkčního období. Současně může volený orgán právnické osoby jmenovat náhradní členy do příštího zasedání, pakliže počet jeho členů neklesl pod polovinu.

Lhůta k projednání účetních závěrek u kapitálových společností (s.r.o., a.s.) a družstev se také posunuje o další 3 měsíce po skončení mimořádných opatření. Pokud se tedy má konat zasedání orgánů jen za tímto účelem, není to nezbytné.

Výše uvedené výjimky platí za trvání mimořádných opatření při epidemii, nejdéle však do 31. 12. 2020.

Opatření ve věcech exekučního řízení

U tzv. mobiliárních exekucí a exekucí prodejem nemovitosti, kde má dlužník trvalý pobyt, se jejich výkon pozastavuje až do 30. 6. 2020, pokud s tím nebude sám dlužník souhlasit. Pozastavení exekucí neplatí pro pohledávky na výživném nebo na náhradu újmy způsobenou ublížením na zdraví a jinými úmyslnými trestnými činy. 

Úroky z prodlení

Dále pak zákon zakazuje smluvní úrok z prodlení nad aktuální roční zákonnou sazbu úroku z prodlení. Omezení platí od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020 avšak pouze pro prodlení, které vzniklo za závazku uzavřeného před nabytím účinnosti tohoto zákona, a navíc se musí jednat o prodlení způsobené omezeními z mimořádných opatření.

Opatření týkající se insolvenčních řízení

Podnikatelé, kteří se dostali v důsledku mimořádných opatření při epidemii do dluhů na sebe nebudou muset dočasně podat insolvenční návrh. Budou tak muset učinit až 6 měsíců po skončení mimořádných opatření, nejpozději však do konce roku 2020. Stejně tak nebude brán zřetel na insolvenční návrhy věřitelů, a to až do 31. 8. 2020. Podmínkou však je, že podnikatelé nebyli v úpadku před vyhlášením nouzového stavu (tedy do 12. 3. 2020).

Co se týče probíhajících oddlužení, pak v případě schválení splátkového kalendáře do 30. 6. 2017 lze změnit výši splátek i bez svolání schůze věřitelů. U oddlužení schváleného do 31. 5. 2019 pak při nesplnění podstatné části splátkového kalendáře (souvisejícím s mimořádnými opatřeními) nehrozí dlužníkovi změna oddlužení na konkurs. Pokud dlužník prokáže, že mu mimořádná opatření znemožnila plnit splátky ve schválené výši, může insolvenční soud také přiznat osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny (i když nezajištění věřitelé obdrželi méně než 30 %, resp. 50 % jejich pohledávek).

V případě dosud nesplněných reorganizačních plánů schválených do vyhlášení nouzového stavu (tedy ke dni 12. 3. 2020), může dlužník plnění plánu dočasně přerušit, a to až 6 měsíců po skončení mimořádných opatření.

Dalším opatřením pak je tzv. mimořádné moratorium, kdy podnikatelé, kteří se dostali v důsledku mimořádných opatření při epidemii do úpadku nebo hrozícího úpadku, mohou v době do 31. 8. 2020 podat u insolvenčního soudu návrh na mimořádné moratorium. Podmínkou je, že podnikatel nebyl v úpadku před vyhlášením nouzového stavu (12. 3. 2020). Za trvání mimořádného moratoria není možné prohlásit úpadek dlužníka, přičemž dodavatelé nebudou moci ukončit s dlužníkem smlouvy ani přerušit dodávky služeb, přestože je dlužník v prodlení se svým plněním. Dlužník je zároveň oprávněn hradit přednostně pohledávky vzniklé i po vyhlášení mimořádného moratoria, které jsou však potřebné pro zachování jeho provozu. Za trvání mimořádného moratoria pak může dlužník nadále pobírat veřejnou podporu (zejména dotace).

Sdílejte